Fantasy-Svet.net
Október 16, 2019, 13:59:32*

Vitajte, Hosť. Prosím prihláste sa alebo sa zaregistrujte.
Nedostali ste váš aktivačný email?

Prihláste sa užívateľským menom, heslom a dĺžkou sedenia
Novinky: Súťaže

Fantasy milionár

denne - Fantasy futbal

Magický kotol (pridružená téma)

Na týždeň
stredy- Čie je to OKO? - Georgiana
piatky - Uhádni Fantastický ScreenShot - Yaonee
soboty - Kto to povedal? - Georgiana
nedele - Hádaj autora - Georgiana
Pokročilé vyhľadávanie  
Strán: 1 [2]   Dole
Tlačiť
Autor Téma: Hororové ukážky  (Prečítané 2438 krát)
0 užívateľov a 1 Hosť prehliada túto tému.
juvrik
Roľník
*

Rasa: Čarodejník
Bodov v rase: 150/621

Karma: 9
Offline Offline

Príspevkov: 65
Odporúčania: 0
219.28 ℱ

Inventar
Odoslanie fantasiolov - juvrik


« Odpoveď #15 kedy: November 05, 2012, 20:00:18 »

kolko frenkov???
Zaznamenané
Shaola
Recenzent
****

Rasa: Čarodejník
Bodov v rase: 1950/10791

Karma: 171
Offline Offline

Pohlavie: Ženské
Príspevkov: 5,773
Odporúčania: 1
945.43 ℱ

Inventar
Odoslanie fantasiolov - Shaola

HAKUNA MATATA


« Odpoveď #16 kedy: November 05, 2012, 20:08:30 »

Dnes bol kotol ozaj plný, ďakujem všetkým, ktorí sa predposledného kola zúčastnili smiley

Body ale mohli získať len dvaja, a toto sú oni:

Jin:

juvrik:

Robert E. Howard – Krok ze tmy: Ve villeférském lese
„Tomuhle se říká vlčí tanec,“ prohlásil a já jsem cítil, jak se mi ježí vlasy.
„Nepřibližujte se!“ varoval jsem ho, když vtom po mně skočil s hlasitým zavytím, které se třaslavou ozvěnou rozlehlo lesem; ačkoli měl na opasku pověšený kord, netasil ho. Můj rapír byl už napůl vytažený z pochvy, když mě popadl za paži a povalil mě. Strhl jsem ho s sebou, takže jsme na zem dopadli společne. Vytrhl jsem ruku z jeho sevření a serval mu masku. Ze rtů mi unikl vyděšený výkřik. Pod maskou zářily zvířecí oči a v měsíčních paprscích se zaleskly bíle tesáky. Byla to vlčí tlama!
Tesáky, které jsem spatřil, se mi v okamžiku sápaly po krku. Pracky s dlouhými spáry mi vyrvali rapír z ruky. Bušil jsem do toho příšerného obličeje zaťatými pěstmi, jeho čelisti mi však svírali rameno a drápy mi trhaly hrdlo. Pak jsem náhle ležel na zádech. Svět kolem mně se zamlžoval. Poslepu jsem se rozmáchl k ráně. Ruka mi klesla k zemi a bezděčně se sevřela kolem jílce dky, k níž jsem se do té doby nemohl dostat. Tasil jsem ju a bodl jsem. Rozlehl se děsivý, napůl zvířecí řev a zavytí. Byl jsem voln a potácivě jsem se postavil. U nohou mi ležel vlkodlak.
Sehnul jsem se, zvedl jsem dýku nad hlavu, pak jsem se ale zarazil a vzhlédl jsem. Měsíc se vznášel těsně pod zenitem. Když obludu zabiju v lidské podobě, bude mě jejé hrůzný duch navěky strašit.
Posadil jsem se a čekal. Ležící tvor mě pozoroval planoucíma vlčíma očima. Dlouhé šlachovité údy jako by se svraštily a zkroutili a zdálo se mi, že na nich vyrůstají chlupy. V obavách, aby se mne nezmocnilo šílenství, jsem popadl kord té stvůry a rozsekal ju na kusy. Pak jsem ho odhodil a utekl jsem do tmy.

Dan Simmons – Hladové hry
„Komm!“ Pak to ucítil. Něco ho udeřilo. Žádný z Němců se ani o píď nepohnul, ale něco mu uštědřilo strašnou ránu do kostrče. Zařval. Něco ho udeřilo a potom do něho vniklo.
Průnik vnímal ostře, jako by mu někdo vrazil do konečníku ocelovou tyč. Nic se ho však nedotklo. Nikdo se k němu nepřiblížil. Ještě jednou zavřeštěl a potom mu jakási neviditelná síla prudce scvakla čelisti.
„Komm her, Du Jude!“
Cítil to. Něco v něm bylo, zaráželo se mu to zpříma do zadku, až se mu v divoké křeči škubaly ruce a nohy. Bylo to uvnitř. Cítil, že mu něco jako svěrák obepíná mozek, a stlačuje, stlačuje. Pokusil se vykřiknout, nenechalo ho to. Zběsile sebou na slámě házel, selhaly mu nervy, promočil si nohavici. Potom se prudce vzepjal a s plesknutím dopadl na zem. Dozorci odstoupili.
„Steh auf!“ Opět se mu tak prudce prohnula záda, že vyskočil a padl na kolena. Ruce se mu samy od sebe třásly a zmítaly. Cítil něco ve své mysli, chladnou přítomnost zahalenou ve žhnoucí aureole bolesti.
Postavil se.
„Geh!“ Vnímal sytý smích linoucí se z hrdla jednoho esesáka, vůni dřeva a oceli, vzdálený tlak studených třísek pod nohama. Vyrazil k otevřeným dveřím a bílé záři za nimi. Oberst ho potichu následoval, přitom i klidně pleskal rukavicí o stehno. Saul klopýtal dolů po vnějším schodišti, málem upadl, ale neviditelná ruka ho zvedla, zmáčkla mu mozek a vystřelila mu do každého nervu oheň a jehly. Bos, aniž vnímal chlad, kráčel v čele procesí přes sníh a zmrzlé bahno k přistavenému náklaďáku.
Já budu žít, pomyslel si Saul Laski, ale magická kadence se potrhala a prchla před smrští tichého, ledového smíchu a vůlí mnohem silnější, než byla ta jeho.


A ako som sľúbila, bonusová veršovačka na chate odznela. Toto bola ona:

Keď dívate sa, nikdy nespoznáte,
že sme to my, neexistujeme.
Len minulosť zrazu prežívate.
Sme tí najosamelejší vrahovia, na celom svete.

Čo skrýva náš obraz, stáva sa nami,
pozor na čo uľpiete pohľadom!
Ak chcete spôsobiť koniec tejto drámy,
zavrite na chvíľu oči, postaráme sa o vás zaradom.


Sirius:


Nessi:


juvrik:

Zajtra nás čakajú dve posledné ukážky, teším sa na vás o 19:00 na chate smiley

Spojené príspevky: November 06, 2012, 19:00:01 . Nabudúce radšej použi EDIT.
Ako to, že ešte nie ste na chate? Necháte si ujsť posledné ukážky
« Posledná zmena: November 06, 2012, 19:00:01 od Shaola » Zaznamenané

" I dream. Sometimes I think that's the only right thing to do."
"Z tohoto mlčení může něco povstat." (Stephen King)


juvrik
Roľník
*

Rasa: Čarodejník
Bodov v rase: 150/621

Karma: 9
Offline Offline

Príspevkov: 65
Odporúčania: 0
219.28 ℱ

Inventar
Odoslanie fantasiolov - juvrik


« Odpoveď #17 kedy: November 06, 2012, 19:46:10 »

skoro som uhádol druhú ukážku... skoro  rofl
Zaznamenané
Shaola
Recenzent
****

Rasa: Čarodejník
Bodov v rase: 1950/10791

Karma: 171
Offline Offline

Pohlavie: Ženské
Príspevkov: 5,773
Odporúčania: 1
945.43 ℱ

Inventar
Odoslanie fantasiolov - Shaola

HAKUNA MATATA


« Odpoveď #18 kedy: November 06, 2012, 19:51:19 »

Na začiatok - ďakujem všetkým, ktorí ste sa zúčastnili nielen tohto posledného kola, ale celej tejto aktivity - boli ste úžasní a bolo mi s vami dobre

Dnes sme hádali tieto ukážky:

Clive Barker: Věčné zatracení
Sneer, velký Pojídač břitev, znal zemi dobře. Často v ní pohřbíval mrtvé krásky, a když jejich těla zasypával, plnil si ústa hlínou, kterou přežvykoval místo pokání. Teď mu ty zemské zvuky přehlušili všechno – jeho lapání po dechu, hudbu znějící z rádia i hluk aut venku za oknem. Zrak ho také opouštěl. Tma se krajkově vplížila do pokoje a nitky té krajky jakoby pulsovaly. Věděl, že se s ním provaz otáčí, tamhle byla postel, teď skríň, potom dřez – ale to všechno se mu před očima rozplývalo.
Jeho tělo ten zápas vzdalo. Jazyk mu vyběhl z úst, nebo se mu to možná jenom zdálo, stejně, jak ose mu zdálo, že někdo volá jeho jméno.
Najednou nečekaně ztratil zrak a konečně přišla smrt. Nedoprovázela ju žádná lítost, žádny bleskový sled myšlenek na jeho předchozí život s pocitem viny. Jenom tma a ještě černější tma a najednou tma tak černá, že noc v porovnání s ní byla jako bílý den. A bylo po všem. Ani si nemyslel, že to půjde tak lehce.
Ne, nebylo po všem.
Ne tak docela. Přehnal se jím nával nevítanch pocitů, které ho vyrušili ze soukromí jeho smrti. Teplý vánek mu ovanul obličej a zasáhl nervová zakončení. Dech se mu bez pozvání nevděčně a dusivě tlačil do plic.
Bojoval proti svému vzkřísení, ale jeho Spasitel byl neodbytný.

Justin Cronin: Priechod
Na smrti nie je nič zlé, prináša ľahkosť, pocit úľavy podobný láske.
Usiloval sa uchovať si túto myšlienku, myšlienku na starého Siriusa, no po kúskoch sa neodvratne vytrácala, lano sa mu pomaly šmýkalo medzi prstami. Nevedel odhadnúť, koľko dní prešlo. Niečo sa s ním dialo, ale nie tak rýchlo, ako by si to predstavovali muži v skafandroch. Dlhé hodiny počúval, ako sa o tom rozprávajú, pichali doňho, stískali ho a brali ďalšie vrecká krvi. Počul však aj niečo iné, akési tiché drmolenie, ktoré muži v skafandroch nevydávali. Zdalo sa mu, akoby ten zvuk počul zároveň z veľkej diaľky aj zo svojich útrob. Pozostával zo slov, no hoci im nerozumel, v jazyku, ktorý mal poriadok a logiku, a rozprával ním nie jeden, ale dvanásť hlasov. Jeden z nich ich prevyšoval. Nebol hlasnejší, prevyšoval ich. Jeden a v pozadí ďalších jedenásť. Kolovali mu v žilách a boli večné.
Chcel im odpovedať.
Otvoril oči.
„Spustite dvere,“ zvrieskol čísi hlas. „Preberá sa.“
Remene povolili, ani čo by boli z papiera, nity odleteli cez celú miestnosť. Najprv ruky, potom nohy. V miestnosti bola tma, lenže on sám už bol súčasťou tmy, takže sa orientoval ako za bieleho dňa. Kdesi hlboko vnútri pocítil silný, nenásytný hlad. Mal chuť zožrať celý svet. Zhlnúť ho a naplniť nám svoje útroby, aby sa stali jedno, aby aj svet bol večný tak ako on.


Body:
Lenide:

Gratulujem 
Zaznamenané

" I dream. Sometimes I think that's the only right thing to do."
"Z tohoto mlčení může něco povstat." (Stephen King)


Strán: 1 [2]   Hore
Tlačiť
Skočiť na:  

 Black-RainV.2 by Crip~ Fantasy-Svet.net | Poháňané SMF.
© 2008, Simple Machines. Všetky práva vyhradené.

Refferals by CreateAForum.com
Content copyright © 2008 Fantasy-svet.net.
Upozornenie: žiadny zo zobrazovaných súborov sa nenachádza na tomto serveri.
Autori a prevádzkovatelia stránky neberú žiadnu zodpovednosť za príspevky odoslané uživateľmi a za ich vystupovanie na fóre.
Všetky odkazy na tomto fóre majú len informatívnu hodnotu a za rovnakým účelom boli na toto fórum umiestnené.
Template "Halloween": Designed by edvordo
Based on Crip~'s BlackRainV2
MySQL | PHP | XHTML | CSS   
Sitemap

Stránka vytvorená za 0.148 sekúnd, 22 SQL dotazov.

MochaHost - Premiere Web Hosting